Odhalení: Kdo vydělal na balkánských válkách?

[via euobserver.com] Více než 130 tis. lidí bylo zabito během jugoslávských válek v devadesátých letech. Na druhé straně jsou miliony dolarů válečných zisků za dodávky tisíců tun zbraní a munice na bitevní pole. Kdo na tom vydělal odkrývá nová kniha.

Minulý týden byla ve slovinském hlavním městě Lublani představena druhá kniha trilogie Ve jménu státu. Nazývá se Resell (přeprodej) a dokumentuje, jak byla během jugoslávských válek porušována embarga OSN na dodávky zbraní. Autoři zjistily že exportní cesty vedou ze zemí jako je Bulharsko, Polsko, Ukrajina, Rumunsko a Rusko. Logistické centrum bylo ve Vídni a finanční transakce procházely přes maďarské banky a dodávky přes Panamskou firmu. Také Velká Británie poslala vojenská zařízení do tehdejší Jugoslávie a poskytla úvěry pro nákupy zbraní (stejně jako Německo). Autoři to zjistili na základě studia tisíců odtajněných dokumentů a ve spolupráci s novináři v několika zemích. Přístup k dokumentům byl získán díky Slovinskému zákonu o svobodě informací.

Je široce přijímanou teorii, že balkánské národy jsou zodpovědné za krvavý rozpad jugoslávské federace. Ale důkazy předložené v knihách ukazují, že některé evropské země mohly být dodávkami zbraní a munice válčícím stranám aktivně zapojené do těchto válek. Knihy podrobně popisují trasy zbraní a peněz na základě zpráv z přístavů, depeší, příjmových dokladů a různých jiných úředních dokumentů.

Více než tucet lodí naložených pašovanými zbraněmi přijel do slovinského přístavu Koper v roce 1991 a 1992, kde byly vyloženy a náklad byl rychle předán na bojiště v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. Podle podepsaných a orazítkovaných dokumentů, depeší a objednávek získaných týmem autorů se zdá, že do tajné operace byly zapojeny vojenské a civilní zpravodajské služby. S některými operacemi byly spojeny také italské, albánské a ruské mafie.

Slovinští novináři Matej Šurc a Blaz Zgaga strávili vyšetřováním a rozborem tisíců odtajněných oficiálních dokumentů více než tři roky. Na přeshraničním vyšetřování spolupracovali novináři z dalších šesti zemí. Práce již vedla k udělení speciální ceny za investigativní žurnalistiku.

První strategicky důležitá zásilka dorazila do Slovinska z Bulharska v červnu 1991, jen týden před prvními vojenskými střety v bývalé Jugoslávii. Dánská loď byla podle získaných informací naložena 5000 útočnými puškami, miliony nábojů, a především proti-letadlovými a proti-tankovými raketovými jednotkami v hodnotě 7,8 milionu tehdejších německých marek. Odesílatelem byla podle získaných dokumentů bulharská firma, prostředníkem firma rakouská. Ve stejném období do Slovinska dodala britská firma moderní vojenské rozhlasové stanice s možnosti šifrování za pět milionů liber.

Po tomto úspěchu vystoupil v létě roku 1991 do hry hlavní překupník zbraní. Řecký občan použil společnost registrovanou v Panamě a s kanceláří na letišti ve Vídni jako jeden z hlavních kanálů pro pašování zbraní na jugoslávské fronty. Debetní a kreditní záznamy bankovního účtu otevřeného u banky v Budapešti odhalují, že společnost získala od zákazníků ze Slovinska, Chorvatska a Bosny více než osmdesát milionů dolarů.

Autoři získali dokumenty, které dokládají spojení obchodů se zbraněmi za embarga s polským státním podnikem včetně krycího jména kontaktní osoby a údajného množství dodávek, které indikují, že jeden polský přístav působil jako výchozí bod zásob munice bývalé sovětské armády na jejich cestě k Jaderskému moři.

Příběh se nadále zaměřuje na dodávky z ukrajinského přístavu. Z odtajněných dokumentů vyplývá, že první dvě dodávky prošly přes slovinský přístav Koper. Loď vykonala dvě cesty, a dopravila 96 kontejnerů se zbraněmi v říjnu a listopadu 1992. Všechny byly převezeny do Chorvatska po silnici. Bankovní údaje potvrdily, že zákazníci z Chorvatska za zbraně získané touto cesto zaplatili 60 milionů dolarů, a asi 40 milionů dolarů bylo dále převedeno na prodejce zbraní.

Poslední z osmi lodí byla v roce 1994 v Jaderském moři zastavena loďmi NATO. Na to následoval soudní případ v italském Turíně, ale všichni obžalovaní byli později u soudu osvobozeni. Získané dokumenty ukazují, že osoba, kterou státní zástupce v Turíně považoval za vůdce skupiny, prodal v letech 1991 a 1992 do Slovinska stovky ruských protiletadlových a protitankových raketových jednotek v hodnotě 33,3 milionů dolarů. V lednu 1992 nabízel také moderní mobilní protiletadlový systém SA-8 Gecko, ale tento obchod nebyl dokončen. Dokumenty odhalují několik dalších ruských stop.

První knihu trilogie vydalo nakladatelství Sanje v červnu 2011, druhá vyšla minulý týden a poslední bude zveřejněna v zimě.

Comments are closed.